> Akce > Rok 2008 > Projekt adopce na dálku

Projekt adopce na dálku

Dopis od našeho adoptivního chlapce Amrutha

Komentář k dopisu:

Před vánočními svátky nám přišel pravidelný dopis od našeho adoptivního chlapce Amrutha z Indie. Obsahoval jeho povídání v rodné řeči „Kanada,“ přeložený do angličtiny zaměstnancem sekce pro adopci, chlapcův malovaný obrázek pro nás – 2 klokánci a pod ním poprvé napsané anglicky přání k vánocům i do nového roku. K tomu byl, jako obvykle, přiložen dopis ředitele pobočky pro celou oblast. Po úvodních pozdravech a poděkování za naši péči, popisuje všechny aktivity, které pro sponzorské děti pořádají. Dopis je vřelý, plný vděčnosti. My jsme k vánocům posílali také dopis s drobnými dárky, které může uplatnit ve škole a pokusili jsme se poslat i dvě čokolády. Podle Bulletinu, který dostáváme, je možnost posílání dárků velmi omezená. Je to mimořádně chudá oblast a mohlo by to vést k zvýraznění rozdílu mezi dětmi. V dopise také Amruth odpovídá na některé naše otázky a děkuje za dopis z léta loňského roku.

Zde je překlad jeho dopisu:

Milovaný strýčku, teto a všichni farníci!

Byl jsem velmi potěšen vašim krásným dopisem a vašimi dárky – pexeso, pastelky, poznámkový blok, omalovánky, barevné nálepky zvířátek, obrázkové kartičky, barevná tiskátka a papírový skládací model autíčka. Teta ze sociálky mi váš dopis přečetla a vysvětlila. Jsem rád, že se vám všem daří dobře.

Byl jsem u prvního svatého přijímání a začal jsem se učit anglicky. Teta, která mi pomáhá s dopisem se jmenuje Prima. Tatínek má 36, maminka 35 a můj mladší bratr 8 roků. Já už měřím 117 cm.

Jak jsem vám psal, skončil jsem tento rok 5. stupeň. Vždycky se mi podaří mít včas všechny zkoušky a mít i pěkné známky. Moji rodiče jsou proto velmi šťastní. Věřím, že i vy máte z toho radost. V soutěži v kreslení jsem byl na druhém místě. V Den naší nezávislosti jsme ve škole vyvěsili vlajku. Také se ten den pořádalo hodně sportovních soutěží. I já jsem se jich s kamarády zúčastnil.

Po zkouškách jsme měli 10 dnů volno. Během toho času jsem si hrál s kamarády a také jsem byl na jednodenním táboře. Byl velice pěkný. Přišly tam všechny sponzorské děti naší oblasti. Přišla mezi nás i sestra Veera (vedoucí regionu) i ostatní personál ze sociálky. Strýček Stanley nás učil moderní písně. Poprvé jsme se učili, jak máme správně komunikovat s lidmi. Taky nám vysvětlili, co pro nás znamená pozitivní myšlení, o kterém jsme se něco málo dozvěděli už na minulém táboře. Mimoto probíhaly různé soutěže. Večer jsme se společně modlili za všechny naše sponzory.

Teď je u nás období dešťů. Velice rád si hraji venku za deště. U nás je teď zima jako u vás. Přeji vám pěknou zimu a hodně radostí z ní.

Myslím, že se připravujete na vánoční svátky. Slyšel jsem, že chystáte pro své děti hodně sladkostí. Chci si koupit do školy pěkné oblečení z vašeho příspěvku. My se také trochu připravujeme na vánoční svátky. Budu prosit Boha, aby vám splnil vaše přání. Modlím se za vás denně. Tím končím a přeji vám všem krásné vánoce a Šťastný nový rok 2009.

Váš milující syn A. Amruth Rohan

Proč se naše farnost zapojila?

Zapojit se do Projektu Adopce na dálku nás přivedla myšlenka po přečtení zajímavého článku v KT. Z uskutečněné poutě do Krakowa nám v roce 2004 zůstala určitá částka, kterou jsme se rozhodli použít právě na adopci nějakého dítěte. Bylo rozhodnuto, schváleno a ostatní už bylo dílem několika málo dnů. I když je pravdou, že každá diecéze má „svou oblast“ z velmi zaostalých území naší Země, my jsme se obrátili přímo na Prahu. Náš zájem byl s radostí přijat a obratem nabídnut chlapec z jedné z nejzaostalejších částí Indie – město Shimoga ve státě Karnataka Toto téměř půlmiliónové město Shimoga, ležící asi 100 km od západního pobřeží, působí na první pohled docela vyspěle. Procházka do okrajových částí nebo do slumů v jeho centru však představí jinou tvář Indie, kterou dobře známe od Matky Terezy. V těchto místech bojují tisíce lidí s nuznými životními podmínkami, do nichž se narodili: malé domky, či spíše chýše, za které platí předražený nájem, špína a pach na ulicích, nejistota jídla pro zítřejší den…. Tato obrovská chudoba je způsobena především negramotností nebo nízkou kvalifikací místních obyvatel. Nejčastějším zdrojem příjmů je práce na polích boháčů nebo manuální práce v továrnách či na stavbách. Jen pro zajímavost: průměrná denní mzda je asi 50 Rupií (1 Kč = 1,50 Rs). Např. 1 litr mléka stojí 20 Rs, mýdlo 10 Rs, boty 300 – 500 Rs. Mzda nestačí ani na pokrytí základních životních potřeb. Statisíce lidí si nemohou dovolit ani základní vzdělání pro své děti. Není ojedinělé, že rodiče řeší svou neúnosnou ekonomickou situaci prodejem práce svých dětí. Stojí za přečtení a zamyšlení ( čerpáno z bulletinu Adopce na dálku Arcidiecézní charity Praha ) Věděli jste, že v Indii…. - je cca 842 mil. hinduistů, 123 mil. muslimů, 19 mil. křesťanů, 7 mil. buddhistů, zbytek tvoří jiné nábož. menšiny - pracuje 17,5 mil. dětí, t zn. celých 6 % indické populace - cca 75 % obyvatel žije na vesnici - asi 33 miliónů dětí nechodí do školy - 24 % mužů a 46 % žen jsou negramotní.

Je třeba něco více dodat?

Náš „syn“, kterého vám budeme pravidelně na našich stránkách představovat, se jmenuje Armuth Roshan. Má mladšího bratra, otec pracuje jako klempíř v jedné dílně za denní mzdu. Matka, původně v domácnosti, pracuje teď v mlékárně. Chlapce podporujeme od 1. třídy, po letních prázdninách ( duben – květen ) nastoupil 1. června do 5. ročníku. Je velmi talentovaný, bystrý, přátelský. Hodně času tráví čtením. Píše nám 2 krát do roka ve svém rodném jazyce ( kannada ) a zaměstnanci organizace pro spolupráci Adopce na dálku v Indii nám tento dopis překládají do angličtiny. Dopisy jsou velmi milé, plné vděčnosti za naši finanční podporu. Z té je hrazeno školné, školní pomůcky, uniformy, letní tábory a společná setkání dětí, mimoškolní aktivity a rovněž neodkladná zdravotní péče.

Nabídněte svoji pomoc

Jakoukoliv pomoc našemu „synovi“ nebo celé oblasti možno nabídnout našemu duchovnímu otci P. Fr. Sedláčkovi nebo na tel. 604 252 629, pev. 57 791 4167, email: apanakova@volny.cz. Nezapomeňme vzpomenout také v modlitbách na všechny, kteří žijí na okraji lidské společnosti bez základních životních potřeb a jistot. Úcta k důstojnému lidskému životu je povinností všech křesťanů.

AP

© 2006–2015 Římskokatolická farnost Štípa 
správce stránek: Tomáš Bobál